Život není to co máme, ale to co vydržíme!

Únor 2011

Zlatý cepín 2011

16. února 2011 v 8:40 | quassar |  Běžky
Stejně jako každý rok i letos jsme se zůčastnili krásného závodu horolezeckých štafet v Bedřichově.  Závod se jede na pětikilometrovém okruhu a to na 3x10 km klasicky. Dlouho to vypadalo, že postavíme hned tři štafety, čímž bychom se po pořádajícím oddílu HO LOKO stali nejpočetnější ekipou, bohužel štafeta HKNMPSM 3 i letos zůstala neobsazená.

Papírově (a jak se později ukázalo i výkonově) silnější štafeta HKNMPSM 1 jela ve složení Sáloš (Martin Salák), Čálfi (Pavel Blažek) a hostující Klokan (Jakub Čejka). Naše HKNMPSM 2 byla v již klasické sestavě Karel (Podrazil), Bezďa (Jirka Bezděk) a já. Stejně jako v předešlých letech bylo nad nulou, takže se ladila máza klistrem. Já moc neladil, pořádnou vrstvu klistýru jsem měl na lyžích ještě z Jizerské padesátky, i když je pravda, že jsem si tam nakonec ještě jednu vrstvičku dal (díky Bezďo, připomeň mi, že máš u mě ještě pivo).

Závod začínal ve dvanáct a právo prvního úseku od nás připadlo Karlovi, který musel čelit pár velkým borcům, tedy Sálošovi, Štrynclíkovi a dalším. Letos bylo pole opravdu početné, mám pocit, že nejpočetnější za tu dobu co cepín jezdím. Ve výsledkách se objevilo neuvěřitelných 33 štafet. Karel dostal pokyny ať to moc nežene, chtěli jsme obhájit předposlední místo z před třech let. Jenže Karel je mladej janek, takže jel nadoraz a předposlednímu místu dost ujel. V prvním kole jel na čele borec s asi osmdesátimetrovým náskokem, nakonec se z něj vyklubal Štrynclík následovaný Frantou Landou. Kluci do toho opravdu bušili, takže se na stadionu moc neohřáli a během dvou minutek zase zmizeli v lese. Do cíle druhého kola na předávku přijeli pohromadě, je pravda, že se nakonec Pavel Štryncl ještě kousnul a Frantovi o asi deset metrů ujel. Štafetu po Pavlovi převzal Loko a bylo vidět, že maj hoši natrénováno a že si po loňském třetím místě přijeli pro prvenství. 

Pak už to začalo být poněkud nepřehledné, slabší štafety se míchali se silnějšími, orientovat se dalo tak maximálně podle barev čísel. Každopádně u nás do druhého úseku vyrazil Bezďa a musel si hoch pěkně dávat, protože první kolo jel lehce přes dvacet minut, což bylo nad plán. Za kolegy z HKNMPSM 1 vyrazil do druhého úseku Klokan a bylo jasné, že je ani letos nedáme (s čímž jsme popravdě nepočitali ani v nejlepších snech).

No a pak už přišel můj poslední finišerský třetí úsek. Nutno podotknout, že jsem naše umístěni nehájil moc dobře, protože hned v prvním větším kopci mě předjel borec, který mi nedal nejmenší šanci za ním uviset. Ve výsledcích jsem si našel, že se jednalo o Tomáše Krutského, který nakonec zajel sedmý nejlepší čas dne. Už to vypadalo, že pojedu celý zbytek závodu osamocen, ale v půlce druhého okruhu se na dohled přede mnou objevila postavička, takže jsem zase měl s kým závodit. Z postavičky se nakonec vyklubala členka ženské štafety Výlet LBC. Povedlo se mi ji sice předjet, ale musím řict, že mi na záda dýchala ještě kilometr před cílem a vůbec jsem si nebyl jist výsledkem. No nakonec jsem s velkým vypětím sil naše postavení uhájil a po závěrečném sjezdu jsem se ocitl v očekávaném cíli, kde mě vyfotila naše fanynka Ivetka. Vyfotila mě v moc pěkné poloze, trošku to vypadá jako že tam zvracím :)))

Chvilku po mém dojezdu bylo vyhlášení výsledků, zaplácali jsme vítězné štafetě (Pavel Štryncl, Honza Macaj, Jarda Stadtherr) a přesunuli se do hospůdky na pivo a polévku.

Jizerský cepín se jako vždy vydařil, osobně už se těším na příští ročník. Dokonce i Karel, který mi ještě před závodem říkal, ať ho už příští rok nelanařím, přiznal, že se mu to líbilo a že za rok jede zase :)

Lyžování zdar :)

Stránky pořadajícího oddílu: http://www.holoko.cz
Fotky: již brzy